Rašeliniště

Paleoekologie

V našem výzkumu se také snažíme zjistit, jak se v minulosti měnila krajina, její lesnatost a druhové složení jednotlivých biotopů v závislosti na změnách klimatu a vlivu člověka. Tyto znalosti nám pomáhají pochopit podobu současné živé přírody. Takový výzkum označujeme jako paleoekologii, což je věda o vztazích organismů a jejich prostředí v minulosti. Zdrojem informací a objektem zkoumání jsou nejrůznější sedimenty obsahující zachovalé zbytky organizmů. V případě našeho výzkumu se většinou jedná o organické sedimenty jezer, vrchovišť a slatinišť, ve kterých čteme jako ve vzácné kronice, ale zachycující výrazně delší časový úsek než všechny lidské písemnosti. Postupného ukládání sedimentu a vzniku těchto „přírodních archivů“ je dosaženo díky vysoké hladině vody, která zabraňuje rozkladu zbytků většiny organizmů. Využíváme jak analýzu biologických objektů (tzv. subfosilií), tak i geochemické a sedimentologické analýzy. Stáří se přesně stanovuje za pomoci radiokarbonového datování. Údaje o výskytu druhů pak vedou k rekonstrukci změn prostředí v minulosti, a to jak kvalitativně, tak i kvantitativně pomocí moderních statistických nástrojů (tzv. přenosové funkce). Oblastí našeho výzkumu jsou celé Západní Karpaty a území s nimi sousedící, jako jsou například Východní Karpaty, východní Sudety nebo moravské úvaly. Určujeme široké spektrum zbytků organismů: nejčastěji pylová zrna, semena, plody a pletiva rostlin, mechorosty, dřevo, schránky rozsivek a krytenek, chitinové zbytky bezobratlých (např. larev pakomárů) a ulity měkkýšů. Kombinace více skupin rekonstrukci zpřesňuje a umožňuje odhadovat změny teploty (pakomáři), vlhkosti (krytenky), vápnitosti (makrozbytky, měkkýši) a úživnosti (rozsivky). Zjištěné výsledky rovněž propojujeme se současnou ekologií – ověřujeme vliv dávné historie naší krajiny na současnou pestrost flóry a fauny a současné rozšíření jednotlivých druhů, včetně ohrožených reliktů.

Hlavní výsledky:

Hájková, P., Petr, L., Horsák, M., Jamrichová, E., & Roleček, J. (2022). Holocene history of the landscape at the biogeographical and cultural crossroads between Central and Eastern Europe (Western Podillia, Ukraine). Quaternary Science Reviews, 288, 107610.
Divíšek, J., Hájek, M., Jamrichová, E., Petr, L., Večeřa, M., Tichý, L., Willner, W., & Horsák, M. (2020). Holocene matters: Landscape history accounts for current species richness of vascular plants in forests and grasslands of eastern Central Europe. Journal of Biogeography, 47, 721-735.
Hájková, P., Jamrichová, E., Šolcová, A., Frodlová, J., Petr, L., Dítě, D., Hájek, M., & Horsák, M. (2020). Can relict-rich communities be of an anthropogenic origin? Palaeoecological insight into conservation strategy for endangered Carpathian travertine fens. Quaternary Science Reviews, 234, 106241.
Horsák, M., Limondin-Lozouet, N., Granai, S., Dabkowski, J., Divíšek, J., & Hájková, P. (2020). Colonisation dynamic and diversity patterns of holocene forest snail fauna across temperate Europe: The imprint of palaeoclimate changes. Quaternary Science Reviews, 240, 106367.
Šímová, A., Pánek, T., Gałka, M., Zernitskaya, V., Hájková, P., Brodská, H., Jamrichová, E., & Hájek, M. (2019). Landslides increased Holocene habitat diversity on a flysch bedrock in the Western Carpathians. Quaternary Science Reviews, 219, 68-83.
Frodlová, J., Hájková, P. & Horsák, M. (2018). Effect of sample size and resolution on palaeomalacological interpretation: a case study from Holocene calcareous-fen deposits. Journal of Quaternary Science, 33, 68-78.
Dudová, L., Hájek, M., Petr, L., & Jankovská, V. (2018). Holocene vegetation history of the Jeseníky Mts: Deepening elevational contrast in pollen assemblages since late prehistory. Journal of Vegetation Science, 29, 371-381.
Jamrichová, E., Petr, L., Jiménez‐Alfaro, B., Jankovská, V., Dudová, L., Pokorný, P., ... & Syrovátka, V. (2017). Pollen‐inferred millennial changes in landscape patterns at a major biogeographical interface within Europe. Journal of Biogeography, 44, 2386-2397.
Hájková, P., Pařil P., Petr, L., Chattová, B., Grygar, T.M. & Heiri, O. (2016). A first chironomid-based summer temperature reconstruction (13-5 ka BP) around 49°N in inland Europe compared with local lake development. Quaternary Science Reviews, 141, 94-111.
Hájek, M., Dudová, L., Hájková, P., Roleček, J., Moutelíková, J., Jamrichová, E. & Horsák, M. (2016): Contrasting Holocene environmental histories may explain patterns of species richness and rarity in a Central European landscape. Quaternary Science Reviews, 133, 48-61.
Hájková, P., Horsák, M., Hájek, M., Jankovská, V., Jamrichová, E. & Moutelíková, J. (2015). Using multi- proxy palaeoecology to test a relict status of refugial populations of calcareous-fen species in the Western Carpathians. Holocene, 25, 702-715.
Juřičková, L., Horsák, M., Horáčková, J., Abraham, V. & Ložek, V. (2014). Patterns of land-snail succession in Central Europe over the last 15,000 years: main changes along environmental, spatial and temporal gradients. Quaternary Science Reviews, 93, 155-166.
Dudová, L., Hájková, P., Buchtová, H., & Opravilová, V. (2013). Formation, succession and landscape history of Central-European summit raised bogs: A multiproxy study from the Hrubý Jeseník Mountains. The Holocene, 23, 230-242.