Biodiverzita měst
Koordinátor
Zdeňka LososováSpolupracovníci
Tomáš Čejka (SAV Bratislava), Natálie Čeplová, Jiří Danihelka, Karel Fajmon (ČSOP Bílé Karpaty), Michal Horsák, Milan Chytrý, Lucie Juřičková (UK Praha), Veronika Kalusová, Deana Láníková, Zdenka Preislerová, Vladimír Řehořek, Lubomír Tichý, Bohuslav UherDalší spolupracovníci
Kolegové podílející se na mapování květeny města Brna
Finanční podpora
Cíle
Projekt se zabývá biodiverzitou velkých evropských měst. Pomocí standardizovaných protokolů sběru dat jsme ve vybraných antropogenních biotopech a vybraných městech, reprezentujících různé makroklimatické a socioekonomické oblasti Evropy, studovali především diverzitu cévnatých rostlin. Získali jsme však také údaje o výskytu terestrických plžů a epilitických a epixylických terestrických řas a sinic. Na těchto organismech jsme řešili čtyři hlavní okruhy otázek
Hlavní výsledky
Diverzita evropské městské vegetace
Květena města Brna
V roce 2012 jsme zahájili síťové mapování spontánně se vyskytujících cévnatých rostlin Brna. Za uplynulé sezony jsme získali více než 60 000 záznamů o výskytu 1524 taxonů. Dosud jsme potvrdili výskyt některých vzácných a ohrožených druhů rostlin. Z nich patří 16 do kategorie kriticky ohrožených (C1) a 32 do kategorie silně ohrožených (C2) červeného seznamu. Mezi nimi jsou například ty, které přežívají v ostrůvcích skalních stepí a lesostepí, např. hadinec červený (Echium maculatum), mochna skalní (Drymocallis rupestris) a lněnka Dollinerova (Thesium dollineri). Dále jsme zaznamenali vzácné polní plevele a ruderální druhy, např. zárazu hořčíkovou (Orobanche picridis), prorostlík okrouhlolistý (Bupleurum rotundifolium), vochlici hřebenitou (Scandix pecten-veneris), hojník chlumní (Sideritis montana), hořinku východní (Conringia orientalis), zběhovec trojklanný (Ajuga chamaepitys), merlík zední (Chenopodium murale) a průtržník chlupatý (Herniaria hirsuta). Podrobnější údaje o dosavadním stavu mapování květeny Brna byly publikovány v časopise Živa (Lososová a kol. 6/2015). V souvislosti s tímto projektem bylo obhájeno množství bakalářských a diplomových prací zabývajících se podrobným studiem květeny vybraných částí města. Na příkladu brněnské květeny jsme ukázali, že pěstované druhy mohou být významným zdrojem invazních rostlin (Čeplová et al. 2017). Data jsou uložena v databázi vratička, která je spuštěna na webu ústavu botaniky a zoologie. Díky údajům získaným pomocí tohoto síťového mapování ukážeme rozdíly v nárocích rostlin na vybrané ekologické a socioekonomické faktory. Můžeme se ptát, co ovlivňuje v městském prostředí výskyt vybraných skupin druhů. V jakým podmínkách přežívají vzácné druhy. Co ovlivňuje šíření nepůvodních druhů. Jak se liší ekologické nároky rostlin v různých částech města.