logomainLogologoSci

Biodiverzita měst

Koordinátor

Zdeňka Lososová

Spolupracovníci

Tomáš Čejka (SAV Bratislava), Natálie Čeplová, Jiří Danihelka, Karel Fajmon (ČSOP Bílé Karpaty), Michal Horsák, Milan Chytrý, Lucie Juřičková (UK Praha), Veronika Kalusová, Deana Láníková, Zdenka Preislerová, Vladimír Řehořek, Lubomír Tichý, Bohuslav Uher, Martin Večeřa
Další spolupracovníci
Kolegové podílející se na mapování květeny města Brna
Mezinárodní spolupráce

Finanční podpora

  • 2025–2027: Grantová agentura České republiky, projekt č. 25-15190S (řešitelka Zdeňka Lososová)
  • 2022–2024: sDIV, project named: Synthesizing Global Urban Biological Invasion Knowledge (sGUBIK): Patterns, mechanisms and applications (PI Luke Potgieter)
  • 2014–2016: Grantová agentura České republiky, projekt č. 14-10723S (řešitelka: Zdeňka Lososová)
  • 2008–2010: Grantová agentura Akademie věd České republiky, projekt č. IAA601630803 (řešitelka: Zdeňka Lososová)

    • Cíle

    Dlouhodobě se zabýváme studiem městské biodiverzity. Pracujeme na různých prostorových škálách. Naše studie se soustředí na detailní znalosti diverzity v rámci jednoho města, výsledky dále ověřujeme na kontinentální škále případně srovnáním dat mezi městy celosvětově.
    V rámci města Brna jsme získali podrobná data o květeně města. Ta nám umožní stanovit lokální centra diverzity rostlin v městském prostředí a zjistit faktory, které vedou k jejich vzniku.
    Na evropské škále jsme pracovali pomocí standardizovaných protokolů sběru dat. Ve vybraných antropogenních biotopech a vybraných městech, reprezentujících různé makroklimatické a socioekonomické oblasti Evropy jsme studovali především diverzitu cévnatých rostlin. Získali jsme však také údaje o výskytu terestrických plžů a epilitických a epixylických terestrických řas a sinic. Na těchto organismech a na rozdílných prostorových škálách řešíme čtyři hlavní okruhy otázek
  • Jaké faktory ovlivňují šíření nepůvodních druhů v městském prostředí?
  • Působí městské prostředí negativně nebo pozitivně na diverzitu původních druhů a na celkovou druhovou bohatost vybraných taxonomických skupin?
  • Způsobuje urbanizace biotickou homogenizaci městských biotopů, a pokud ano, projevuje se homogenizace na úrovni druhů i na úrovni druhových vlastností? Které biotopy a které skupiny druhů jsou homogenizací nejvíce postiženy?
  • Jsou trendy v diverzitě městských biotopů konzistentní v různých taxonomických skupinách?

    • Hlavní výsledky

    Květena města Brna

    Které rostliny jsou schopné spontánně se vyskytovat na území města Brna dokumentuje studie (Lososová et al. 2024). V letech 2011–2021 náš tým systematicky mapoval spontánní výskyty cévnatých rostlin v Brně, a to v síti mapovacích polí o rozměrech 1,3 x 1,5 km. Tímto způsobem zaznamenali ve městě výskyt 1492 spontánně se vyskytujících cévnatých rostlin. Jejich rozšíření je dokumentováno jednotlivými mapami.
    Přestože urbanizace vede k destrukci přirozených stanovišť a k mizení nemalého počtu původních druhů, detailní floristický výzkum ukázal, že v městském prostředí přežívá relativně vysoký počet rostlinných taxonů. Je to dáno tím, že vedle původních druhů rostlin, kterým vyhovují některé městské biotopy, se ve městech nachází také velké množství nepůvodních druhů. Ty jsme do městského prostředí přinesly my lidé ať už úmyslně jako okrasné rostliny, které posléze zplaněly a začaly se šířit, nebo neúmyslně jako plevele nebo různé rostlinné příměsi zavlečené nejčastěji s dopravou.
    Výsledky studie dokumentují, že původní druhy převažují v nejméně urbanizovaných územích, především v lesnatých částech v západní a severní části města. Naopak nepůvodní druhy jsou četnější v zastavěném centru a v jižní rovinaté bezlesé části města. Nejběžnější druhy rostoucí ve městě, jsou hojné i jinde v České republice. Kromě těchto běžných druhů je zajímavý výskyt 255 ohrožených rostlin.
    Městské trávníky a parky jakkoli důležité pro život obyvatel, mají jen omezený význam pro spontánní flóru v důsledku velmi časné a časté seče a převahy okrasných výsadek. Pro druhovou bohatost městské flóry je důležitá především různorodost městského prostředí včetně zachovalých zbytků polopřirozených lesních a travnatých biotopů na městské periferii.
    Přestože jsou lesy obecně nejméně ohrožené šířením nepůvodních druhů v rámci městského prostředí. Míra narušení jejich bylinného podrostu stoupá s intenzitou antropogenního vlivu na vegetaci (Kadaš & Lososová 2025).

    Biodiverzita evropských měst

    Srovnáním druhové bohatosti sedmi typických městských stanovišť v evropských velkoměstech jsme ukázali, že zatímco města v nejsušších a nejteplejších oblastech jsou druhově chudá a obsahují i menší podíl nepůvodních volně se šířících druhů, města v chladnějších a humidnějších částech Evropy jsou druhově bohatší, avšak také náchylnější k invazi nepůvodních druhů (Lososová et al. 2011, Lososová et al. 2012a,b, Chytrý et al. 2012; Čeplová et al. 2015; Kalusová et al. 2019). Podobné trendy byly prokázány u suchozemských plžů (Lososová et al. 2011, Horsák et al. 2013, 2016). Pomocí vlastností druhů jsme ukázali funkční typy rostlin, které jsou ve městském prostředí úspěšné (Lososová et al. 2016; Kalusová et al. 2017, Čeplová et al. 2017). S rostoucí intenzitou urbanizace roste funkční specializace rostlin (Di Guilio et al. 2024). Na základě našich data můžeme predikovat, jak se bude pravděpodobně měnit květena městského prostředí s postupnou změnou klimatu (Lososová et al. 2019).

    Globální trendy v městské diverzitě rostlin

    Podobně jako v evropských městech zapsala informace o druhové bohatosti vybraných stanovišť ve městech Kazachstánu Tatyana Vakhlamova, zjistila, že stejné faktory, které ovlivňují květenu měst v Evropě, jsou stejně tak důležité pro utváření květeny měst Kazachstánu (Vakhlamova et al. 2022). Díky spolupráci s mezinárodním týmem GUBIC jsme se podíleli na sestavení celosvětové databáze nepůvodních rostlin vyskytujících se v 553 městech světa (Li et al. 2025). Zjišťujeme, jak města ovlivňují diverzitu rostlin na globální škále (Potgieter et al. 2024). Analýzou těchto dat jsme ukázali, které nepůvodní druhy jsou v městském prostředí nejčastější. Prokázali jsme, že všechny kontinenty s výjimkou Oceánie jsou významní donoři nepůvodních druhů měst (Richardson et al. 2025).

    Publikace

    Odborné články

  • Kadaš D. & Lososová Z. (2025): Drivers of plant species diversity in suburban forests: A case study from the Czech Republic. Basic and Applied Ecology 88: 83–93. – DOI
  • Li D., Potgieter L.J., Aronson M.F.J., Axmanová I., Baiser B., Carboni M., Celesti-Grapow L., Knapp S., Kühn I., de Matos A.C.L., Lososová Z., Montaño-Centellas F.A., Pyšek P., Richardson D.M., Trotta L.B., Zenni R.D., Cilliers S.S., Clarkson B.D., Davis A.J.S., Dolan R.W., Dyderski M.K., Essl F., Gaoue O.G., Gui J., Géron C., Heringer G., Hui C., Khuroo A.A., Klotz S., Kotanen P.M., Kreft H., La Sorte F.A., Lembrechts J.J., Lenzner B., Lepczyk C.A., MacIvor S., Martínez-Garza C., Mori A.S., Nilon C., Pergl J., Siebert S.J., Tretyakova A.S., Tsang T.P.N., Uchida K., van Kleunen M., Vilà M., Wang H.-F., Weigelt P., Werner P., Williams N.S.G., Winter M. & Cadotte M.W. (2025): GUBIC: The global urban biological invasions compendium for plants. Ecological Solutions and Evidence 6: e70020. – DOI
  • Di Giulio M., Lososová Z., Carboni M. & Ricotta C. (2024): Measuring plant functional specialization in urban environments with Grime´s CSR strategies. Applied Vegetation Science 27: e12803. – DOI
  • Lososová Z., Danihelka J., Dřevojan P., Hájek O., Kalusová V., Večeřa M., Chytrý K., Chytrý M., Čeplová N., Filippov P., Jiroušek M., Kadaš D., Kalníková V., Knollová I., Macků M., Niederle J., Novák P., Rohel J., Rotreklová O., Řepka R., Řezníčková M., Šmerdová E., Šumberová K., Veselý P., Vymazalová M., Wirth T. & Tichý L. (2024): Flora of the city of Brno, Czech Republic. Preslia 96: 123–147. – DOI
  • Potgieter L.J., Li D., Baiser B., Kühn I., Aronson M.F.J., Carboni M., Celesti-Grapow L., de Matos A.C.L., Lososová Z., Montaño-Centellas F.A., Pyšek P., Richardson D.M., Tsang T.P.N., Zenni R.D. & Cadotte M.W. (2024): Cities Shape the Diversity and Spread of Nonnative Species. Annual Review of Ecology, Evolution, and Systematics 55: 157–180. – DOI
  • Vakhlamova T., Wagner V., Padullés Cubino J., Chytrý M. & Lososová Z. (2022): Urban plant diversity in Kazakhstan: Effects of habitat type, city size and macroclimate. Applied Vegetation Science 25: e12679. – DOI
  • Swan C. M., Brown B., Borowy D., Cavender-Bares J., Jeliazkov A., Knapp S., Lososová Z., Cubino J. P., Pavoine S., Ricotta C. & Sol D. (2021): A framework for understanding how biodiversity patterns unfold across multiple spatial scales in urban ecosystems. Ecosphere 12:e03650. – DOI
  • Cubino J. P., Borowy D., Knapp S., Lososová Z., Ricotta C., Siebert S., Cavender-Bares J., Sol D., Jeliazkov A. & Swan C. (2020): Contrasting Impacts of Cultivated Exotics on the Functional Diversity of Domestic Gardens in Three Regions with Different Aridity. Ecosystems. – DOI
  • Kalusová V., Čeplová N., Chytrý M., Danihelka J., Dřevojan P., Fajmon K., Hájek O., Kalníková V., Novák P., Řehořek V., Těšitel J., Tichý L., Wirth T. & Lososová Z. (2019): Similar responses of native and alien floras in European cities to climate. Journal of Biogeography 46: 1406–1418. – fulltext in Wiley Online Library
  • Lososová Z., Tichý L., Divíšek J., Čeplová N., Danihelka J., Dřevojan P., Fajmon K., Kalníková V., Kalusová V., Novák P., Řehořek V., Wirth T. & Chytrý M. (2018): Projecting potential future shifts in species composition of European urban plant communities. Diversity and Distributions 24: 765–775. – fulltext in Wiley Online Library
  • Kalusová V., Čeplová N. & Lososová Z. (2017): Which traits influence the frequency of plant species occurrence in urban habitat types? Urban Ecosystems 20: 65–75. – fulltext on ResearchGate
  • Čeplová N., Kalusová V. & Lososová Z. (2017): Effects of settlement size, urban heat island and habitat type on urban plant biodiversity. Landscape and Urban Planning 159: 15–22.
  • Čeplová N., Lososová Z. & Kalusová V. (2017): Urban ornamental trees: a source of current invaders; a case study from a European City. Urban Ecosystems 20: 1135–1140. – fulltext on SpringerLink
  • Horsák M., Čejka T., Juřičková L., Wiese V., Horsáková L. & Lososová Z. (2016): Drivers of Central European urban land snail faunas: the role of climate and local species pool in the representation of native and non-native species. Biological Invasions 18: 3547–3560.
  • Lososová Z., Chytrý M., Danihelka J., Tichý L. & Ricotta C. (2016a): Biotic homogenization of urban floras by alien species: the role of species turnover and richness differences. Journal of Vegetation Science 27: 452–459.
  • Lososová Z., Čeplová N., Chytrý M., Tichý L., Danihelka J., Fajmon K., Láníková D., Preislerová Z. & Řehořek V. (2016b): Is phylogenetic diversity a good proxy for functional diversity of plant communities? A case study from urban habitats. Journal of Vegetation Science 27: 1036–1046.
  • Čeplová N., Lososová Z., Zelený D., Chytrý M., Danihelka J., Fajmon K., Láníková D., Preislerová Z., Řehořek V. & Tichý L. (2015): Phylogenetic diversity of central- European urban plant communities: effects of alien species and habitat types. Preslia 87: 1–16.
  • Horsák M., Lososová Z., Čejka T., Juřičková L. & Chytrý M. (2013): Diversity and biotic homogenization of urban land-snail faunas in relation to habitat types and macroclimate in 32 Central European cities. PLoS ONE 8: e71783. – fulltext in pdf
  • Chytrý M., Lososová Z., Horsák M., Uher B., Čejka T., Danihelka J., Fajmon K., Hájek O., Juřičková L., Kintrová K., Láníková D., Otýpková Z., Řehořek V. & Tichý L. (2012): Dispersal limitation is stronger in communities of microorganisms than macroorganisms across Central European cities. Journal of Biogeography 39: 1101–1111. – fulltext in Wiley Online Library
  • Lososová Z., Chytrý M., Tichý L., Danihelka J., Fajmon K., Hájek O., Kintrová K., Kühn I., Láníková D., Otýpková Z. & Řehořek V. (2012): Native and alien floras in urban habitats: a comparison across 32 cities of central Europe. Global Ecology and Biogeography 21: 545–555. – fulltext in Wiley Online Library
  • Lososová Z., Chytrý M., Tichý L., Danihelka J., Fajmon K., Hájek O., Kintrová K., Láníková D., Otýpková Z. & Řehořek V. (2012): Biotic homogenization of Central European urban floras depends on residence time of alien species and habitat types. Biological Conservation 145: 179–184.

    • Disertace

  • Čeplová N. (2016): Diversity of European urban vegetation. Thesis. Ms. Masaryk University, Brno.

    • Popularizační články

  • Lososová Z. (2018): Diverzita rostlinných společenstev evropských měst. Zprávy České botanické společnosti 53: 207–216.
  • Pergl J., Lososová Z., Sádlo J. & Štajerová K. (2018): Rostlinné invaze na antropogenních stanovištích. Živa 5: 233–234.
  • Lososová Z., Kovář P., Medvecká J., Mudrák O., Pergl J. & Prach K. (2018): Úvod: Flóra a vegetace antropogenních stanovišť. Zprávy České botanické společnosti 53: 199–205.
  • Čeplová N. & Kalusová V. (2016): Jak velikost města ovlivňuje druhové složení vegetace? Fórum ochrany přírody 3/4: 30–34.
  • Lososová Z., Šumberová K., Tichý L., Vymazalová M. & Danihelka J. (2015): Květena Brna – současný stav poznání. Živa 2015/6: 289–292.
  • Lososová Z. & Danihelka J. (2014): Proč je flóra velkoměst pestrá. Živa 2014/6: 278–281.