Milan Chytrý absolvoval doktorské studium v oboru botanika na Masarykově univerzitě v roce 1995. Zabývá se diverzitou vegetace, klasifikací rostlinných společenstev a metodami klasifikace, makroekologií, rostlinnými invazemi a paleoekologií. Editoval Katalog biotopů České republiky (2001, 2010) a čtyřdílnou monografii Vegetace České republiky (2007–2013). V letech 2014–2018 řídil projekt PLADIAS, který syntetizoval informace o flóře a vegetaci České republiky a zpřístupnil je v online databázi. Zkoumal vegetaci v různých částech Evropy. V letech 2003–2015 řídil projekty terénního výzkumu ekosystémů v různých částech Sibiře, během nichž byly objeveny a popsány současné analogie zaniklých ekosystémů posledního glaciálu v Evropě. V současné době koordinuje projekt Centrum pro evropské vegetační syntézy na Masarykově univerzitě. Je tajemníkem pracovní skupiny European Vegetation Survey Mezinárodní společnosti pro výzkum vegetace (IAVS), kustodem Evropského vegetačního archivu (EVA) a vedoucím redaktorem časopisů Journal of Vegetation Science a Applied Vegetation Science. Na Masarykově univerzitě přednáší ekologii společenstev a makroekologii, vegetaci a biotopy České republiky, vegetaci a biotopy Evropy a několik terénních cvičení a seminářů.

Zdeňka Lososová pracuje na Ústavu botaniky a zoologie od roku 2004. Garantuje bakalářské a navazující magisterské studium učitelství biologie pro střední školy. Podílí se na výuce botanických a geobotanických seminářů a terénního cvičení z geobotaniky. Ve výzkumu se zabývá diverzitou vegetace, soustředí se především (ale nejenom) na vegetaci antropogenních stanovišť. Jedním z jejích hlavních výzkumných témat je vliv prostředí velkých evropských měst na výskyt cévnatých rostlin. S tímto tématem souvisejí otázky invazní biologie. V posledních letech se soustředí na studium funkční a fylogenetické diverzity rostlinných společenstev. Pomocí těchto charakteristik rostlinných společenstev se snaží zjistit, do jaké míry utvářejí rostlinná společenstva podmínky prostředí a biotické interakce.

Jana Rolečka zajímá ekologie a diverzita vegetace, především pak lesostepních biotopů teplomilných doubrav a stepních luk. Kromě popisu této diverzity se snaží porozumět i jejím příčinám, což jej přivedlo ke studiu lesostepí ve vzdálených oblastech Eurasie a také ke zkoumání jejich historie na různých časových škálách. Jako absolventa oboru ochrana a tvorba životního prostředí na Univerzity Palackého v Olomouci jej pálí také otázky ochrany ohrožených druhů a biotopů a část pracovní aktivity věnuje i jim. Po dokončení doktorského studia botaniky na Masarykově univerzitě (2001–2007) zůstal věrný Ústavu botaniky a zoologie, současně pracuje také v Botanickém ústavu AV ČR. Učí předměty ekologie lesa, chráněná území České republiky, příroda ve čtvrtohorách (s M. Horsákem) a speciální botanicko-zoologické cvičení v terénu (s Biotýmem).

Jakub Těšitel vystudoval botaniku na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde poté několik let působil jako vědecký pracovník a odborný asistent. Během magisterského a doktorského studia se zabýval taxonomií, ekologií a fyziologií poloparazitických rostlin z čeledi Orobanchaceae. Na Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity působí od roku 2017. Vyučuje kurs Introduction to biostatistics in English a podílí se na výuce seminářů a terénních cvičení. Jeho hlavní specializací je ekologie parazitických rostlin. Zabývá se ale i mnoha dalšími tématy spojenými s biodiverzitou rostlinných společenstev, zejména bezlesí, jako jsou funkční vlastností rostlin a jejich význam v ekologii nebo proměnlivost stepních společenstev v čase. Kromě základního výzkumu uplatňuje své zkušenosti i v aplikované ekologii, kde se zabývá především obnovou biodiverzity na antropogenních stanovištích a možnostmi potlačit invazní a expanzivní rostliny pomocí poloparazitických druhů.

Lubomír Tichý absolvoval doktorský studijní program v oboru botanika na Masarykově univerzitě v roce 1999 s tématem dizertační práce "Vliv stanovištních podmínek na diverzitu vegetace". Zabývá se metodami a teoretickými aspekty sběru vegetačních dat a klasifikací rostlinných společenstev. Od roku 1988 souběžně realizuje a řídí praktickou ochranou přírody v několika zvláště chráněných územích. Je autorem počítačových programů JUICE, GLAMA, Probabilistic Vegetation Key a dalších, které slouží pro sběr a zpracování terénních vegetačních dat. Podílí se na výuce v předmětech populační ekologie rostlin, management ohrožených ekosystémů, zpracování základních botanických dat, terénní cvičení z geobotaniky, terénní exkurze k environmentálním problémům a botanický seminář – vegetace střední Evropy. Garantuje magisterský studijní program ochrana přírody.

Irena Axmanová vystudovala obor systematická biologie a ekologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Na stejném pracovišti v roce 2012 obhájila i dizertační práci v oboru botanika na téma "Vliv produktivity a dalších faktorů prostředí na diverzitu bylinného patra lesů". Podílela se i na projektu hledajícím současné analogie přírody v pozdním pleistocénu s otázkou, jak vypadala krajina mamutů a dalších velkých býložravců na severu Sibiře a v Beringii v době ledové. V současné době spolupracuje na projektech využívajících rozsáhlou fytocenologickou databázi Evropský vegetační archiv (EVA) ke studiu vegetace v kontinentálním měřítku. Mezi její hlavní zájmy patří vegetační ekologie, zastoupení nepůvodních druhů ve vegetaci a funkční a fylogenetická diverzita rostlinných společenstev.

Jiří Danihelka absolvoval doktorské studium v oboru botanika na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v roce 2000 prací na téma "Achillea millefolium agg. v České republice". Od té doby pracuje na Ústavu botaniky a zoologie, kde se v roce 2004 stal kurátorem herbáře Masarykovy univerzity (BRNU). Od téhož roku působí také na Botanickém ústavu Akademie věd České republiky v Průhonicích. V současnosti se zabývá hlavně správou herbářové sbírky, taxonomickými a chorologickými botanickými databázemi, přípravou určovacích příruček a monografií (Květena České republiky a Flóra Slovenska), jakož i floristikou a taxonomií zavlečených druhů a některých obtížnějších rodů středoevropské flóry, mj. Achillea, Cerastium, Epilobium, Stipa a Viola. Vyučuje předměty základní metody terénní botaniky, vědecká práce v botanice a zoologii, zpracování základních botanických dat, determinační praktikum krytosemenných rostlin a terénní cvičení k systematické botanice.

Jan Divíšek vystudoval učitelství biologie a geografie na Masarykově univerzitě. Následně pokračoval na téže instituci doktorským studiem v oboru fyzická geografie a v roce 2015 obhájil disertační práci, která se zabývala biogeografií a beta diverzitou společenstev různých taxonomických skupin České republiky. V současnosti pracuje jako odborný asistent Ústavu botaniky a zoologie a také Geografického ústavu Masarykovy univerzity. Aktuálně se věnuje výzkumu biodiverzity, invazní ekologii a prostorovému modelování. Mezi otázky spojené s jeho výzkumem patří např.: Jaký je vliv historických změn krajiny na současné regionální rozdíly v druhové bohatosti rostlin? Jaké vlastnosti ovlivňují úspěšnost nepůvodních druhů? nebo Jak se mění rozšíření druhů i celých společenstev v reakci na změny prostření?

Pavel Novák studoval obor botanika, směr ekologie rostlin na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. V roce 2013 obhájil diplomovou práci zaměřenou na diverzitu lesní vegetace Krumlovského lesa a okolí (JZ Morava), území vegetačně velmi zajímavého a přitom do té doby takřka neprozkoumaného. V roce 2014 začal doktorské studium, ve kterém pokračuje dodnes. Dizertační práce (2014–2020) byla zaměřena na variabilitu a syntaxonomii dubohabřin (řád Carpinetalia) na evropské škále. Vedle vegetace střední Evropy se věnuje lesní vegetaci Kavkazu a Euxinie.

Ondřej Hájek vystudoval magisterský obor kartografie a geoinformatika na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Nyní pracuje pro většinu pracovních skupin Ústavu botaniky a zoologie jako odborník pro práci s GIS a zároveň se zde podílí na výuce předmětu geografické informační systémy v botanice a zoologii.

Dana Holubová studovala obor systematická biologie a ekologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Na stejném pracovišti v roce 2016 obhájila i dizertační práci v oboru botanika na téma Diverzita vegetace v krajinném měřítku. V roce 2011 vytvořila a doposud spravuje webovou aplikaci Botanická fotogalerie. V současné době je zaměstnaná jako výzkumnice na Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity, kde se věnuje především tvorbě botanických fotografických databází a doplňování webové aplikace PLADIAS.

Kryštof Chytrý se zajímá o biogeografii středoevropské flóry a vegetace. Vedle zájmu o biogeografické patrnosti a gradienty ho však nejvíce zajímá, co je zdánlivě narušuje. Tím se dostal k otázkám jako je přítomnost stepních ok v jinak lesnatých krajinách, kterým se věnoval během magisterského studia, existence mikroklimatických refugií ve vysokých horách, čemuž se nyní věnuje během svého doktorského studia na Vídeňské univerzitě, a sezónní a meziroční dynamika suchých trávníků.

Svitlana Iemelianova je z Ukrajiny. Svou PhD práci vypracovala v roce 2015 na M.G. Kholodny Institute of Botany of the National Academy of Science of Ukraine. Zabývá se klasifikací vegetace, rostlinnými invazemi v různých typech prostředí a ochranou přírody.

Veronika Kalusová studovala bakalářský i magisterský stupeň v oboru systematická biologie a ekologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity (2003–2009). V obou závěrečných pracích se zabývala stanovištními preferencemi nepůvodních druhů rostlin v říčních nivách na jihovýchodě Moravy. Poté navázala doktorským studiem oboru botanika taktéž na PřF MU, které zakončila v roce 2015. Ve své disertaci srovnávala důležitost evropských biotopů jako zdrojů nepůvodních druhů invadujících v Severní Americe a ve zbytku světa. Od roku 2009 pracuje jako výzkumnice na Ústavu botaniky a zoologie PřF MU a dále zkoumá jednotlivé aspekty invaze nepůvodních rostlin v různých typech vegetace Evropy se zvláštním zaměřením na člověkem silně ovlivněná stanoviště, jako jsou lidská sídla.

Ilona Knollová studovala obor systematická biologie a ekologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Na stejném pracovišti v roce 2006 obhájila i dizertační práci v oboru botanika na téma "Lokální a velkoplošné datové soubory a jejich využití pro klasifikaci vegetace". V současné době je správcem České národní fytocenologické databáze a databáze European Vegetation Archive (EVA).

Svatava Kubešová ukončila studium na Masarykově univerzitě rigorózním řízením s tématem "Materiály k bryoflóře Moravy". Na Ústavu botaniky a zoologie se podílí na výuce bryologie dvěma určovacími kurzy. Její hlavní náplní práce je správa sbírky mechorostů jako kurátorka v Moravském zemském muzeu.

Flavia Landucci vystudovala přírodní vědy na Univerzitě v Perugii v Itálii. Během svého bakalářského a magisterského studia se zabývala rozšířením, ekologií a fytochemií nepůvodního druhu Senecio inaequidens v Itálii. V této době si oblíbila ekologii rostlin. Během doktorského studia začala rozvíjet svůj zájem o vodní a mokřadní vegetaci. Do Brna přišla poprvé během doktorského studia díky programu Erasmus v roce 2010. Na Masarykově univerzitě našla velmi pozitivní prostředí, které ji povzbudilo, aby pokračovala ve svém výzkumu po doktorátě. V roce 2011 získala doktorský titul s prací Klasifikace vodní a mokřadní vegetace ve střední Itálii. V roce 2013 uspěla v projektu SoMoPro (spolufinancovaný programem Marie Curie a Jihomoravským krajem) a od té doby pracuje ve skupině Výzkum vegetace na Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity. Její výzkum je v současné době zaměřen především na klasifikaci vodní a mokřadní vegetace Evropy.

Zdenka Preislerová studovala na Masarykově univerzitě obor systematická botanika a geobotanika. Ve své diplomové práci se věnovala studiu plevelové vegetace v Bílých Karpatech. V navazujícím doktorském studiu studovala na příkladu lesní i luční vegetace vliv velikosti plochy na analýzy a klasifikaci vegetace. Zajímavá krajina moravských Karpat a nezodpovězené otázky týkající se rozdílné druhové diverzity suchých stávníků na jižní Moravě ve srovnání s bělokarpatskými loukami se odrazily v předmětu jejího dalšího studia. V současné době se také podílí na zpracování databáze fytocenologických svazů evropské vegetace.

Marcela Řezníčková vystudovala magisterský obor systematická biologie a ekologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity (1995–2000). Toto studium ukončila obhajobou diplomové práce na téma "Lesní vegetace Chřibů". Od roku 2002 pokračovala doktorským studiem na stejné univerzitě a v roce 2007 obhájila dizertační práci "Variabilita luk svazu Molinion v České a Slovenské republice". V současnosti je výzkumnicí na Ústavu botaniky a zoologie a zabývá se zejména správou databáze PLADIAS.

Eva Šmerdová získala bakalářský titul na Ostravské univerzitě, kde se její práce zaměřovala na flóru a vegetaci hald. Magisterské studium botaniky ukončila v roce 2006 na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity diplomovou prací zabývající se vlivem kontaktních společenstev na druhové složení lučních pramenišť. Doktorskou práci na téma "Druhová bohatost a variabilita rostlin a měkkýšů na vlhkostním gradientu" obhájila v roce 2013. V současné době se zabývá výzkumem vlivu zasněžování na vegetaci, zpracováním historických vegetačních snímků a správou databáze rostlinných makrozbytků České a Slovenské republiky. Spolupracuje na projektu zkoumajícím refugia ohrožených slatiništních rostlin. Eva se podíli na prezentaci botaniky a zoologie veřejnosti, především pak studentům středních a základních škol. Také spolupracuje se na přípravě Biologické olympiády. Ráda cestuje s kolegy po rodné vlasti i do zahraničí a sbírá terénní data k dalšímu výzkumu vegetace.

Tamara Těšitelová vystudovala botaniku na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity, kde v roce 2014 obhájila disertační práci s názvem „Ekologické a evoluční důsledky závislosti orchidejí na mykorhizních houbách“. Pro studium orchideoidní mykorhizy využila pestrou škálu přístupů od terénních experimentů s vyséváním orchidejových semen, izolace a molekulární identifikace hub, včetně metabarkódování environmentální DNA, a fylogenetických analýz až po elektronovou mikroskopii či složení stabilních izotopů. Na Ústavu botaniky a zoologie MU působí od roku 2021 a věnuje se zde využití poloparazitických rostlin pro potlačení invazních rostlinných druhů a také využití databází pro studium ekologie mykoheterotrofních rostlin. Nadále pracuje i na Jihočeské univerzitě především na otázkách antropogenního ovlivnění společenstev orchideoidních hub v půdě a využití houbového inokula pro obnovu populací orchidejí v přírodě.

Martin Večeřa vystudoval geografii se zaměřením na ekologii krajiny a biogeografii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Ve své diplomové práci se věnoval šíření lesních rostlin dřevinnými pásy (potenciálními biokoridory) v zemědělské krajině. Jeho disertační práce byla zaměřená na různé ekologické a biogeografické aspekty druhové diverzity lesů a trávníků v Evropě.

Pavel Dřevojan vystudoval obor botanika, směr ekologie rostlin na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Ve své bakalářské práci se věnoval xerotermní flóře a vegetaci zářezů železniční trati Veselí nad Moravou – Vrbovce a v rámci diplomové práce studoval diverzitu vegetace polních plevelů jihovýchodního Znojemska. Mezi jeho hlavní zájmy patří studium flóry a vegetace jižní Moravy. Zajišťuje sběr a zpracování botanických dat pro různé projekty pracovní skupiny Výzkum vegetace.

Hana Galušková vystudovala dvojobor Učitelství biologie a matematiky pro střední školy v programu ekologická a evoluční biologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Floristicky zaměřenou diplomovou práci obhájila v roce 2014. Nyní pracuje v herbáři Masarykovy univerzity.

Joshua Erkelenz studoval lesnictví a ekologii lesa na Georg-August University v německém Göttingenu. Před a během svého magisterského programu v tropickém a mezinárodním lesnictví se podílel na několika výzkumných projektech v zahraničí a absolvoval diplomovou prací o vzorech funkční rozmanitosti na ostrově Tenerife. Na Ústavu botaniky a zoologie MU zkoumá v rámci svého doktorského studia funkční a fylogenetickou diverzitu v lesních společenstvech podél výškových gradientů v evropských pohořích. Část svého času věnuje pěstování tropických a subtropických plodin.

Nina Fahs vystudovala mezinárodní technickou a aplikovanou biologii na City University of Applied Sciences v Brémách v Německu. Po dokončení magisterského projektu, ve kterém Nina pracovala na popisu a klasifikaci mesických aluviálních trávníků v severním Německu, nastoupila v roce 2020 jako doktorandka na PřF MU. Ve svém studium se nyní zabývá interakcí mezi hemiparazitickými a bobovitými rostlinami se zaměřením na travní společenstva. Nina se široce zajímá o geobotaniku, využití rozsáhlých databází vegetačních dat pro základní i aplikovaný výzkum a ochranu přírody, zejména ochranu a obnovu polopřirozených druhově bohatých travních porostů.

Martin Franc vystudoval obor Ekologie a ochrana životního prostředí na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde se během svého studia věnoval ohrožené flóře luk střední části Bílých Karpat a následně ekologii polopřirozených lučních společenstev v Lotyšsku, zejména jejich vazbě na půdní prostředí. V rámci doktorského studia se zabývá ekologií specializovaných funkčních skupin rostlin jako jsou paraziti, mykoheterotrofní rostliny, masožravé rostliny a fixátoři dusíku, zejména jejich vazbě na podmínky půdního prostředí.

Petr Hubatka vystudoval v roce 2023 magisterský obor Botanika na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Ve své diplomové práci se zabýval flórou a vegetací polních mokřadů na jižní Moravě. Nyní se v doktorském studiu zabývá diverzitou a ekologií opadavých doubrav v jihovýchodní Evropě. Zajímá ho flóra a vegetace Evropy a faktory, které ovlivňují jejich podobu.

Anni Jašková pochází z Finska, kde studovala ekologii na Univerzitě v Turku. Je doktorandkou se specializací na boreální vegetaci. Hlavním cílem její práce je vytvoření jednotné klasifikace boreálních lesů v evropském měřítku, ale zajímá se také o teoretickou ekologii, zejména o rostlinné strategie a vztahy mezi rostlinami a býložravci. Před studiem boreálních společenstev zkoumala společenstva arktická, především vztahy mezi lumíky a lišejníky v tundře.

Barbora Klímová vystudovala fyzickou geografii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, kde se specializovala na krajinnou ekologii a biogeografii. Ve své diplomové práci se zabývala vlivem map půdního pH na přesnost modelů rozšíření rostlin. V současnosti pokračuje ve studiu na Ústavu botaniky a zoologie, kde se v rámci doktorského studia zaměřuje na faktory, které ovlivňují přesnost geografických modelů rozšíření a druhové diverzity rostlin.

Klára Klinkovská studovala na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity nejprve bakalářský studijní program Ekologická a evoluční biologie a poté magisterský studijní program Botanika se zaměřením na ekologii rostlin. V rámci bakalářské práce se zabývala vegetační charakteristikou geograficky významných prvků květeny v okolí Slavkova u Brna. Ve své diplomové práci se zaměřila na vysokobylinnou stepní vegetaci jižní Moravy. V současné době se v rámci svého doktorského studia věnuje změnám nelesní vegetace České republiky v čase. Snaží se přispět k poznání hlavních faktorů způsobujících změny v rostlinných společenstvech a tím také k efektivní ochraně přírody.

Kateřina Knotková je absolvenkou zahradní a krajinářské architektury na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Svou práci vždy soustředila především na rostliny. V bakalářské práci se zaměřila na tvorbu botanické zahrady z druhů typických pro rostlinná společenstva Národního parku Podyjí. V diplomové práci se pak zaměřila na testování rostlin, které by bylo možné pěstovat ve městech z přímého výsevu a také na dnes velmi diskutované téma dešťových záhonů. Nyní pokračuje ve studiích na Ústavu botaniky a zoologie, kde v rámci doktorátu řeší použití poloparazitických rostlin v ochraně přírody, jejich vliv na biodiverzitu a ekosystémové služby. Ve své práci se snaží kombinovat vědomosti a přístupy aplikované zahradnické praxe a základního botanického výzkumu.

Monika Kolényová vystudovala bakalářský a magisterský studijní program ekologická a evoluční biologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Zabývala se sukcessí lignikolních hub na tlejícich kmenech v přirozených lesích a jejich mikrostanovištích nárocích. V tomto tématu pokračuje i na disertační práci.

Štěpánka Pustková vystudovala na Masarykově uiverzitě bakalářský program Ekologická a evoluční biologie a magisterský program Botanika se zaměřením na vegetační ekologii. V bakalářské práci se zabývala dlouhodobými změnami lesní vegetace v Beskydském podhůří. Ve své diplomové práci zkoumala flóru a vegetaci revitalizovaných mokřadů na jižní Moravě. V dizertaci se opět vrátila k tématu změn lesní vegetace, tentokrát však v jihovýchodní Evropě.

Daniel Szokala studoval obor Zahradní a krajinářská architektura a později obor Botanika, ve kterém získal magisterský titul. Věnuje se studiu alpínské vegetace, a to jak střední Evropy, tak Balkánu, Kavkazu a Anatolie. V rámci jeho současného studia vegetační ekologie jej zajímají zejména geografické patterny, funkční vlastnosti rostlin a diverzita společenstev.

Gonzalo absolvoval v roce 2019 magisterský stupeň terestrické ekologie na Universitat Autònoma de Barcelona. Jeho hlavním zájmem byly ekologické procesy mediteránní vegetace způsobené sukcesí a změnou klimatu. Aby měl větší jistotu v teoretických a statistických dovednostech, získal také bakalářský titul z matematiky na (Spanish) National University of Remote Education (UNED). Jeho současná doktorská práce se zabývá funkční ekologií vegetace ČR v lokálním i celorepublikovém měřítku a jejím vzájemným vztahem k fylogenetickým vzorcům. Cílem je získat znalosti o procesech ve společenstvech podél sukcesních gradientů.